Za poslední rok jsem se nejednou setkal s dotazy ve stylu, proč ta videa dělám tak a nedělám je jinak…

Ne všichni, kdo se na české dashcam scéně vyskytujeme, máme něco specifického, pod čím si nás všichni vybaví. Jeden z kolegů si třeba tvoří kariéru na vlastních dopravních nehodách a měl víc nehod v reálném životě, než já v GTÁčku (hrál jsem ho asi jednou), jiný kličkuje jako zajíc v ulicích Prahy a další si třeba vybudovali kanál na pouličních závodech v reálném provozu. Já jsem tak nějak začal být spojován se skútrem a s holkami.

S dovolením bych začal tím skútrem. Když jsem ho pořizoval, ani ve snu by mě nenapadlo, co všechno s ním prožiju. Kupoval jsem ho čistě na dojíždění do práce, to byl rok 2018 a jednou z mých podmínek byla možnost jízdy po dálnici kvůli Brnu, což měl být nejvzdálenější bod, na který bych si na něm troufnul. Avšak uběhlo 13 měsíců ježdění a já s ním navštívil nejen Brno, ale i letiště ve Vídni, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko a Itálii. Tenkrát jsem ještě nenatáčel a ani mě to nenapadlo, kamera na helmě se poprvé objevila na jaro roku 2020 a někdy v létě po druhé cestě do Chorvatska vznikly první skútrovské kompilace. Tenkrát ještě videa nevycházela úplně pravidelně, to až poslední dva roky lze najít pravidelnost se střídáním kompilací z auta a ze skútru a nové video je k dispozici každý pátek vždy v 15:00.

Postupem času se ve videích začaly objevovat ukázky z filmů, různé prostřihy na jiná videa nebo třeba různé rebelské kousky z mé strany. Dlouho jsem se hledal, jakou cestou vlastně chci jít a mám pocit, že se pomalinku stabilizuji, útržky z filmů si nehoním čas jako kdysi, protože jsem začal do kompilací dávat i jiné prvky, než jsou chyby, začaly vycházet třeba různé speciály na různá témata, podcasty a podobně. Koukával jsem na fůru jiných autorů, přičemž někteří mě bavili víc než jiní a já nemohl přijít na to, čím to je. Uvědomil jsem si, že když dění na videu autenticky komentují, rozuměj nadávají, je to zábavnější, než když tam jen hraje hudba nebo je ticho, došlo mi, že takové předjíždění je prvek naprosto normální, avšak samotné video oživí a v neposlední řadě mi došlo, že byť dashcam by měl být o dodržování pravidel, mnoho autorů se od tohoto více či méně, dříve či později, nahodile či pravidelně odvrátilo. Kdysi jsem si přísahal, že nebudu dělat videa na porušování předpisů na mé straně a o to víc mě štve, že se tak čas od času zachovám. Skútr, přesto že se zdá být jako srandovní přibližovadlo, je dle techničáku motocykl a i když jsem nikdy před tím na jednostopém motorovém vozidle neseděl a vlastně nevím proč, ale stal se ze mě tak trochu rebel. Vlastně mi nikdy nevadilo, že mě na semaforech předjel motorkář, byť jsem se ho třeba polekal, ale když sedíte na tom malém jednostopém vozidle a mezi auty před vámi je metr a půl široká mezera, projedete dopředu. Nehledáte v tom nic špatného, nepovažujete se za nadčlověka, nadřidiče, prostě normálně využijete situace. Jenže je to návykové, příště se pustíte do metrové mezery, pak ještě do užší, nakonec kolonu předjedete protisměrem, po šrafování a je z vás darebák… Opravdu tím někomu ublížíte? Zdržíte ostatní řidiče v jízdní době? Nezdržíte a sami sobě si zkrátíte jízdní čas a když to dám na Youtube, ostatní uvidí, jak provoz vnímám ze skútru já, jak na situaci nahlížím a třeba mě, tedy nás skútristy a motorkáře, pochopí.

Začal jsem tedy skútrovské kompilace prolínat záběry z kličkování městem. Protože jsem poměrně těžký introvert, navíc klidné povahy, moc se nepouštím do komentování situace, protože jednoduše často nevím, co říct a nadávání situaci nijak nezlepší. Dalším svým způsobem typickým pro mě se stalo něžnější pohlaví. Většina o tom nerada mluví, ale po pěkné dívce se podíváme skoro všichni. Mnohokrát jsem četl, že ženy jsou nejatraktivnější ve věku 23 let, bylo na to provedeno mnoho průzkumů. Podle statistik, co mi Youtube nabízí, je většina mých diváků, a to včetně mě, starší. A když jsem se po takové krásné holce ohlédnul, využil jsem neustále natáčející kameru a doma se podíval ještě jednou.

Možná Vás to překvapí, ale nebyl to ani cíl a ani jsem s tím nezačal jako první. Inspirací mi nebyli ani tak čeští kolegové, jako zahraniční, kteří tvoří to samé co já, či si prostě a jednoduše založily kanály na sexy cizích dívkách, viz videa níže.

Přiznejme si, byť to neplatí 100%, jak jsem se přesvědčil, ale většina mých diváků jsou muži a většině mužů se líbí ženy. Zde se začínáte Vy, mí diváci, rozdělovat na dvě skupiny. Všichni cítíme takovou nějakou morální hranici, podle jedněch jsem ji překročil, podle jiných balancuji na její hraně. Uvědomuji si to a proto beru čím dál větší vážnost nad anonymizací takových záběrů, pokud to tedy jejich kontext dovoluje a rozmazávám obličeje a registrační značky. Nechci nikomu z vlastně nedobrovolných účastníků v mých videích, ať jde o řidiče či kolemjdoucí, způsobovat jakékoliv problému, nepříjemnosti či jiné negativní situace. Zároveň si ale nechci často odvážné, zajímavé a atraktivní modely krásných žen a dívek nechávat jen pro sebe a proto se anonymizované objevují na mém kanále. Zde bych ještě dodal, že nechci na cizích chybách či náhodně natočených dívkách vydělávat, proto jsou stále všechny videa bez reklam a ani na těchto stránkách se reklamy nevyskytují. Dashcam mám momentálně jako zábavu a rád bych se navrátil k edukativnímu charakteru, tedy původní myšlence tohoto žánru.

Doufám, že jsem Vás moc nenudil a dokázali jste to vůbec dočíst a taky doufám, že jste dokázali pochopit mé myšlenkové pochody, mé myšlení. Rád Vás uvidím jak u mých videí, jak na těchto stránkách.

Vaše Hradišťská letecká